Organitace pro ochranu životního prostředí v ČR

30. března 2007 v 17:24 | Terezka |  Referáty, seminárky, taháky
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu. Je také ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích a ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku. Uvedeným úkolům odpovídá vnitřní struktura aparátu Ministerstva životního prostředí, plnící správní a řídící funkce rezortu.
Česká inspekce životního prostředí
Pro výkon státního dozoru v ochraně ovzduší a vod, v odpadovém hospodářství a ochraně lesa a přírody je zákonem č. 282/1991 Sb. Zřízena Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) jako orgán státní správy s ředitelstvím v Praze, který je podřízen Ministerstvu životního prostředí.Pro výkon státní správy ve stanovených územích jsou ustaveny oblastní inspektoráty.Orgány inspekce dozírají v rozsahu stanoveném zákony ČR na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí, zjišťují nedostatky a škody v životním prostředí, jejich příčiny a osoby odpovědné za vznik poškození. Dozírají na odstranění zjištěných nedostatků a ukládají vhodná opatření k jejich nápravě.
Státní fond životního prostředí ČR
K uskutečňování aktivní environmentální politiky státu byl zřízen zákonem ČNR č. 388/1991 Sb. Státní fond životního prostředí (SFŽP) Jako jeden z finančních zdrojů na podporu ochrany a zlepšování životního prostředí v ČR.Příjmy fondu tvoří úplaty za vypouštění odpadních vod do povrchových vod, odvody za odběr podzemní vody, poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší , odvody za odnětí zemědělské půdy a poplatky za ukládání odpadů. Dalšími zdroji příjmů mohou být dotace ze státního rozpočtu, dary apod. Výdaje Fondu tvoří finanční podpory poskytované podle Směrnice Ministerstva životního prostředí a jejích příloh o poskytování finančních prostředků ze SFŽP. Návrhy investorů na poskytnutí prostředků po posouzení a po projednání hodnotící komisí a následném doporučení Radou Fondu podléhají podle zákona konečnému schválení ministrem životního prostředí.
Správy národních parků
Správy národních parků (NP) a Správy chráněných krajinných oblastí (CHKO) vykonávají podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Na svém území státní správu lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a zemědělského půdního fondu, která jinak přísluší okresním úřadům a orgánům obcí.
Správa chráněných krajinných oblastí ČR
Reorganizací Českého ústavu ochrany přírody byla zřízena ke dni 1.3. 1995 Správa chráněných krajinných oblastí ČR ,která spravuje chráněné krajinné oblasti na území ČR, zajišťuje výkon státní správy, plynoucí ze zákona a prováděný jednotlivými správami CHKO, řídí činnost jednotlivých správ a zajišťuje pro řízení CHKO odbornou, metodickou, dokumentační a informační činnost.
Agentura ochrany přírody a krajiny
K 1.3. 1995 byla zřízena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,která zajišťuje vedení ústředního seznamu ochrany přírody a Fondu pozemků ve zvláště chráněných územích, vydává stanoviska a expertní posudky pro orgány státní správy a ostatní právnické a fyzické osoby, zajišťuje inventarizační průzkumy a plány péče o chráněná území, odbornou vědeckovýzkumnou a znaleckou činnost v oblasti ochrany přírody, shromažďuje podklady a koordinuje krajinotvorné programy a uskutečňuje opatření k ochraně přírody, krajiny a přírodního dědictví.
Český ekologický ústav
zpracovává a poskytuje podklady pro výkon státní zprávy v oblasti monitoringu životního prostředí, provozuje informační systém o životním prostředí a zabezpečuje informační činnost resortu pomocí Střediska veřejných informačních služeb pro životní prostředí.
Český geologický ústav
vykonává státní geologickou službu s rozšířenou působností při řešení ekologických otázek .Shromažďuje a publikuje informace o geologické stavbě České republiky, rozvíjí metodiku geologických výzkumů a souvisících laboratorních prací.
Český hydrometeorologický ústav
působí v oborech meteorologie, klimatologie, hydrologie a ochrany čistoty ovzduší, zřizuje a provozuje měřící stanice a jejich sítě, zpracovává výsledky měření, sestavuje a poskytuje prognózy meteorologické situace a vykonává státní meteorologickou službu.
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka
řeší komplexně problematiku vody jako složky životního prostředí, je odbornou základnou vodního hospodářství v resortu.
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví
se zabývá tvorbou a ochranou životního prostředí v sídlech a v zemědělské krajině, studiem šlechtitelských metod a ochováváním rostlinného genofondu.
Geofond České republiky
Geofond České republiky je informačním a studijním centrem státní geolog. služby.Jeho úkolem je zejména shromažďovat, trvale uchovávat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat výsledky provedených geologických prací a umožňovat jejich využití pro potřeby vědy, ochrany a rozvoje nerostných zdrojů , pro péči a tvorbu životního prostředí i pro územní plánování.

Vliv vývozu a investic na životní prostředí

Ochrana životního prostředí hraje stále důležitější roli při určování hospodářského rozvoje. Princip trvale udržitelného rozvoje vyžaduje snižování negativních dopadů ekonomické činnosti člověka na životní prostředí. Vliv vývozu na životní prostředí je vyhodnocován ve většině vyspělých států, vyhodnocení projektu z hlediska životního prostředí si jako podmínku svého financování kladou finanční instituce skupiny Světové banky a ostatní rozvojové agentury a regionální rozvojové banky.
Již v polovině roku 1999 přijala Ministerská rada zemí OECD závěr zavést ekologické aspekty i do státní podpory vývozu poskytované formou úvěrového pojištění a zvýhodněného financování se státní podporou. 1.1. 2004 vstoupilo v platnost Doporučení OECD o společných přístupech k životnímu prostředí a státem podporovaným vývozním úvěrů, který obsahuje závazek všech členských států OECD, že všechny státní instituce pro podporu vývozu zahrnou do svých podmínek princip nepodporovat v rámci státní podpory vývozu projekty, které poškozují životní prostředí. Tento závazek posílil již existující společné přístupy členských států OECD k životnímu prostředí a státem podporovaným vývozním úvěrů.
Závazky České republiky přijaté v rámci OECD vyžadují, aby EGAP zavedl do svých pojistných podmínek novou podmínku pojištění vývozních úvěrů - vyhodnocení vlivu na životní prostředí v zemi konečného určení vývozu. U některých vývozů, kde lze předpokládat výrazný vliv na životní prostředí, vyžaduje vyhodnocení zpracování odborného posudku. EGAP zařazuje od 1. května 2002 hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí mezi faktory, které ovlivňují posuzování rizikovosti pojišťovaného vývozu, a tím ovlivňují i přijatelnost vývozu k pojištění. Snahou EGAP je, aby hodnocení rizik pojištění nebylo vyhodnocením vlivu na životní prostředí zbytečně prodlužováno a aby se vývozci mohli vypořádat s novými požadavky s minimálními náklady.
Hodnocení vlivu na životní prostředí podléhají vývozy, u nichž je žádáno o pojištění úvěru se státní podporou s délkou splácení delší než dva roky, a rovněž u pojištění investic do zahraničí. Odpovědnost za ekologickou nezávadnost projektu spočívá vždy na hlavním dodavateli. Pokud je český vývozce v postavení subdodavatele, postačí pro účely hodnocení vlivu vývozu při pojištění úvěru předložení již existujícího posudku vypracovaného pro hlavního dodavatele. Pokud je český vývozce hlavním dodavatelem vývozního projektu, bude jím zabezpečený posudek sloužit i pro zahraniční subdodavatele.
Vývozce je ve spolupráci s EGAP při respektování obchodního tajemství, duševního a průmyslového vlastnictví a know-how povinen informovat veřejnost o vlivech vývozu na životní prostředí.
)MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
* 1873, Ženeva - Světová meteoroligická organizace (WMO - World Meteoroligical Organization)
- sledování stavu ovzduší, změn klimatu, přenosu škodlivých látek na velké vzdálenosti
* 1945, Řím - Organizace pro výživu a zemědělství (FAO - Food and Agriculture Organization)
- budování chráněných území
* 1956, Gland - Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN - International Union for Conservation of Nature and Natural Resources)
- podporuje spolupráci při ochraně životního prostředí, ochranu druhů a území, pořádání mezinárodních akcí na ochranu ŽP
* 1948, Ženeva - Světové zdravotnické organizace (WHO - World Health Organization)
- zkvalitnění ŽP: ochrana ovzduší, zajištění nezávadné pitné vody
* 1957, Vídeň - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA - International Atomic Energy Agency)
- podpora mírového užívání atomové energie, opatření proti jejímu vojenskému zneužití, vytváření a kontrola bezpečnostních norem a předpisů
* 1960 - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD - Organization for Ekonomic Cooperation and Development)
- podpora rozvojových zemí, podpora aktivit zaměřených na ŽP
* 1972, Nairobi - Program spojených národů pro životní ptostředí (UNEP - UN Enviromental Programme)
- monitorování změn ŽP
* 1991, Washington - Fond pro světové životní prostředí (GEF - Global Environmental Facility
Greenpeace
Životní prostředí moří a oceánů, domov mnoha druhů velryb, se nachází v neustálém ohrožení důsledky lidské činnosti, např. změnou klimatu, ubýváním ozonu, toxickým znečištěním a stále intenzivnějším rybolovem.
Tyto faktory ohrožují celistvou síť života v oceánech, především plankton, tzn. organismy, jež jsou základem všech oceánských potravních řetězců. Změny v množství a složení planktonu ovlivňují stabilitu populací na vyšších úrovních potravinového řetězce a velryby, které stojí na jeho vrcholu, jsou změnami v produktivitě planktonu obzvláště zranitelné.
Pravděpodobné jsou však i další přímé účinky důsledků lidské činnosti na velryby.
Pokles některých populací oceánských savců je dnes spojován s nedostatkem potravy vyvolaným zintenzivněním komerčního rybolovu. Rostoucí výskyt perzistentních organických látek (POPs), jako jsou pesticid DDT a polychlorované bifenyly, mohou zapříčiňovat poruchy rozmnožování a jsou možnou příčinou oslabení jejich imunitního systému.
Čím dál větší počet odborníků zabývajících se velrybami znepokojeno skutečností, že míra hluku pocházející z lodní dopravy, průzkumu ropy a plynu a jiných zdrojů může narušit normální chování velryb, vyhánět je z jejich lokalit a zasahovat do jejich komunikace. Vysoká hladina hluku může být přímo škodlivá pro jednotlivé velryby tím, že ovlivňuje úspěch při rozmnožování a má tedy dopad na úroveň populace.
Některé z těchto faktorů mají kumulativní efekt a dá se očekávat, že pokud působí společně, mohou způsobovat ještě větší škody. Ze všech hrozeb, kterým velryby čelí, je komerční lov velryb jediná, kterou můžeme jednoduše a levně omezit. Přesto Japonsko a Norsko pokračují v tlaku na obnovení komerčního lovu velryb. Ve snaze o záchranu velryb je cokoli menšího než preventivní přístup nepřijatelné. Neúspěch v tomto ohledu může zhasit veškeré naděje na dlouhodobou ochranu světové populace velryb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
I LIVE MY LIFE! I LOVE MY LIFE :D